Daňové změny 2019

Daň z přidané hodnoty

V průběhu roku 2018 vstoupila v platnost pouze novela 283/2018 Sb., kterou bylo umožněno advokátům dlouhodobé služby hrazené státem zdanit až při skončení věci, nemusí tedy přiznat daň nejvýše po 12 měsících poskytování služeb, úprava se použije až pro rok 2019. Zákon se tak vrací do stavu platného do června 2016.

U sdružení na DPH k 31.12.2018 skončilo přechodné období, ve které bylo možno uplatňovat u účastníků společnosti (dříve sdružení) tradiční zjednodušený postup, kdy pověřený účastník sdružení vykazoval všechna přijatá i uskutečněná plnění za sdružení ve svém daňovém přiznání a kontrolním hlášení. Tento postup od roku 2019 již není možný a účastníci sdružení si budou muset mezi sebou fakturovat podíly na jednotlivých zdanitelných plněních, což bude při větším počtu dokladů administrativně velmi zatěžující, řešením může být faktické pokračování činnosti sdružení na s.r.o.  se stejnými společníky. Pokud dosavadní účastníci sdružení převedou vše, co dosud k činnosti používali na s.r.o. na základě smlouvy o převodu závodu, nabyvatel se stane plátcem DPH ze zákona ke dni účinnosti smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem uložením dokladu o koupi závodu do sbírky listin rejstříkového soudu kupujícího.

Nejdůležitější změny DPH, které vstoupí v platnost až v průběhu roku 2019

• hromadná pravidelná přeprava osob a zavazadel - v průběhu ledna 2019 začne platit druhá snížená sazba DPH, sazba se tak snižuje z 15% na 10% (již schváleno)
• stejně jako nájem je posuzováno i zřízení, trvání a zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci
• do obratu pro registraci k DPH se zahrnuje i úplata za dodání dlouhodobého majetku, které je součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani
• v rámci klíčového pojmu osoba povinná k dani se připojuje dodatek „která jedná jako taková“ - záměrem tohoto zpřesnění textu je zamezit výkladovým problémům pokud osoba povinná k dani, a potažmo plátce, jedná v postavení osoby nepovinné k dani, například veřejnoprávního subjektu nebo při použití pro osobní spotřebu
• ekonomická činnost je nezávislá činnost za účelem získávání pravidelného příjmu – terminologické zpřesnění
• rozšiřuje se v § 6b okruh plátců ze zákona i na neziskové právnické osoby v případě jejich přeměn
• elektronicky poskytované služby dle § 10i pro osobu nepovinnou k dani poskytovatelem, který je usazen pouze v jednom členském státě a tyto služby přeshraničně osobě nepovinné k dani z jiného členského státu hodnota je možno zdaňovat v ČR, pokud celková hodnota těchto služeb nepřesáhne 10 000 EUR v daném ani předcházejícím kalendářním roce
• v rámci harmonizace DPH v rámci EU se upravuje zacházení s poukazy, za poukaz se považuje listina, se kterou je spojena povinnost přijmout ji jako úplatu za zboží nebo služby
• pokud je v okamžiku vydání poukazu známa sazba daně a místo plnění, jde o jednoúčelový poukaz, jehož převod je považován za převod zboží nebo služby již v okamžiku převodu na nabyvatele
• je-li příjemcem jednoúčelového poukazu proti skutečnému předání zboží či poskytnutí služby emitent poukazu, nejde z pohledu DPH o dodání zboží či poskytnutí služby
• je-li příjemcem jednoúčelového poukazu proti skutečnému předání zboží či poskytnutí služby jiná osoba než emitent poukazu, jde z pohledu DPH o dodání zboží nebo poskytnutí služby vůči emitentovi poukazu
• převod víceúčelového poukazu se pro účely DPH nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, dani podléhá až předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě příjetí úplaty formou poukazu
• u služeb poskytnutých v souvislosti s nájmem nemovité věci vzniká povinnost přiznat daň pronajímatelem dnem, kdy fakticky zjistí skutečnou výši částky, která je následně za poskytnuté služby požadovaná – praktické při externích dodávkách těchto služeb pronajímateli, ale konzumovaných nájemci
• služby poskytované advokátem (též daňovým poradcem ustanoveným jako zástupce správcem daně) hrazené orgánem veřejné moci se zdaňují až skončením věci
• poskytovatelé digitálních služeb musí vystavovat daňové doklady dle úpravy státu, v kterém jsou pro zvláštní režim registrováni, úpravy států příjemců služeb již nejsou rozhodné
• stanovuje se povinnost plátce daně ve lhůtě daňový doklad nejen vystavit, ale výslovně též „vynaložit úsilí, aby se tento daňový doklad dostal do sféry příjemce plnění“
• daňový doklad k přijaté úplatě nemusí kromě jednotkové ceny obsahovat nově ani rozsah plnění, není-li ke dni přijetí úplaty znám
• výslovně se upravuje, že doklad o použití neobsahuje označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje ani její daňové identifikační číslo
• do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu
• při úplatě za zboží nebo službu ve formě nepeněžního plnění nebo virtuální měnou se za základ daně považuje obvyklá cena bez daně za toto dodání
• 36 odst. 14 zavádí eurokonformní pojmu obvyklé ceny pro účely daně z přidané hodnoty
• vypouští se pravidlo pro používání koeficientu na čtyři desetinná místa v § 37
• změny v oblasti povinností při opravách základu daně dle § 42, je zavedeno přerušení lhůty pro opravu základu daně po dobu soudního nebo rozhodčího řízení, které se uskutečňuje výhradně v přímé souvislosti s původním dodáním zboží nebo poskytnutím služby, pokud by toto řízení mohlo mít faktický vliv na výši základu daně
• upravuje se nově možnost opravy daně i v případech, kdy je přiznávána daň plátcem nebo identifikovanou osobou při poskytnutí úplaty
• další povinná náležitost opravného daňového dokladu dle § 45 je uvedení dne, kdy se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné
• rozšiřuje se okruh situací pro provedení opravy daně dle § 46 za dlužníky v insolvenčním řízení též na další případy nedobytných pohledávek
• zavádí se i možnost provést předběžnou opravu daně kvalifikovaným odhadem již v průběhu insolvenčního, exekučního či dědického řízení, následně se ve vymezených případech provede dodatečná oprava daně dle výsledku řízení
• opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou považovány za samostatná zdanitelná plnění
• poskytnutí ubytovacích služeb není osvobozeným plněním - z důvodu právní jistoty se upravuje, že ubytovací služby nejsou nájmem, u něhož by bylo možné aplikovat osvobození od daně
• plátce se dle novely § 56a již nemůže rozhodnout, že u nájmu bytu či stavby pro bydlení jinému plátci uplatní daň
• pro osvobození poskytování služeb nezávislými seskupeními osob dle § 61 písm. g) se již nevyžaduje absence uskutečňování jakýchkoliv zdanitelných plnění a seskupení nemusí být právnickou osobou
• při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží, dle důvodové zprávy je v např. v případě dopravy splněno jen, je-li služba dopravy poskytnuta přímo vývozci, dovozci nebo příjemci zboží (není osvobozeno v případě subdodávek mezi dopravci)
• při dovozu zboží je vždy osvobozeno od daně poskytnutí služby vázané na dovoz zboží, je-li hodnota služby zahrnuta do základu zboží při dovozu zboží
• zavádí se povinnost dlužníka opravit odpočet daně v případě nedobytné pohledávky – nový §69a, tj. fakticky vrátit uplatněný odpočet daně z nezaplacené pohledávky
• pokus o zpřesnění vyjádření nároku na odpočet dle § 75 při poměrném použití majetku jak k uskutečněným plněním, tak pro jiné účely
• dodání dlouhodobého majetku, která jsou součástí obvyklé ekonomické činnosti se započítávají do koeficientu dle § 76
• zavádí se povinnost u významných oprav nemovité věci (nad 200 tis Kč bez DPH) provést opravu odpočtu daně při osvobozeném dodání této věci ve lhůtě 10 let od dokončení opravy
• další možnosti uplatnění odpočtu daně z přijatých zdanitelných plnění před registrací plátce
• upravuje se povinnost odvést poměrnou část odpočtu daně z drobného majetku pořízeného 11 a méně měsíců před zrušením registrace k dani, pokud byl odpočet alespoň 2 100 Kč
• vratitelný přeplatek vzniklý v důsledku vyměření nároku na vrácení daně je splatný do 30 dnů od vyměření (projde-li tzv. testem vratitelnosti podle § 154 daňového řádu)
• režim přenesené daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud příjemce nejedná jako osoba povinná k dani
• jsou-li dle nového znění § 92a plátce uskutečňující zdanitelné plnění a plátce, pro kterého je plnění uskutečněno důvodně ve shodě, že plnění podléhá režimu přenesené daňové povinnosti, považuje se toto plnění za podléhající RPDP
• v rozporu s předchozí odrážkou je zrušeno ustanovení §92e odst. 2, umožňující u prací poskytnutých v souvislosti se stavebními a montážními pracemi použít RPDP
• v registru plátců daně bude uváděn údaj, že osoba nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, tento údaj vyznačí tato osoba již v přihlášce k registraci k dani z přidané hodnoty, aby příjemce plnění měl určitou jistotu o statusu poskytovatele zdanitelného plnění
• plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně
• povinnost i pro identifikované osoby podávat veškerá podání elektronicky od 1.1.2021
• za záměrné a opakované neúplné či odhadem uváděné údaje v kontrolním hlášení a jejich doplnění či zpřesnění až na výzvu správce daně bude možno uložit pokutu do výše 500 000 Kč, toto jednání bude posuzováno jako maření správy daně
• povinnost uhradit pokutu za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti – uplatní se i na pokuty za porušení povinnosti přede dnem účinnosti novely

Daň z příjmů

V průběhu roku 2018 byly jen drobné novelizace s účinností od 1.1.2019 174/2018 Sb. týkající se zpřísnění definice pojmu základní investiční fond v § 17b zákona a novelou 306/2018 Sb. bylo upraveno změnou ustanovení § 6 odst. 12 zdanění českých námořníků pracujících pro zaměstnavatele plujícího pod nizozemskou vlajkou s cílem odstranit diskriminační daňové zatížení pro tuto skupinu poplatníků. Novela však zásadně dopadá i na všechny zaměstnance, kteří jsou zdaňováni v České republice, ale sociální a zdravotní pojištění platí v jiné zemi EU (držitelé formuláře A1). Této skupině zaměstnanců se musí pro účely zdanění v ČR  počínaje mzdou za leden  2019 navyšovat jejich hrubý příjem o skutečnou výši jejich pojištění hrazeného v jiném členském státě EU (dosud všem navyšován příjem fikcí jednotně o 34% dle výše českého povinného pojištění). Novela tedy vyvolává u těchto zaměstnanců nutnost individuálně a opakovaně zjišťovat výši zahraničního pojištění pro výpočet daně v České republice v daném měsíci.

Všechny dále uvedené změny jsou z daňového balíčku 2019, u něhož se schválení očekává až v průběhu roku 2019.

• v § 6 odst. 4 „zdanění srážkou“ se text částku 2 500 Kč nahrazuje textem částku rozhodnou pro účast na nemocenskou pojištění (aktuálně 3 000 Kč) – poprvé se použije při zúčtování příjmu za měsíc následující měsíc nabytí účinnosti
• zvýšením minimální mzdy na 13.350 Kč od 1.1.2019 je nepřímo novelizováno i ustanovení o maximální výši osvobozených pravidelně vyplácených důchodů a penzí – dochází ke zvýšení osvobozené roční částky na 480.600 Kč nebo možnost uplatnit výdaje na tzv. školkovné až do výše 13.350 Kč
• naopak je z důvodu zvýšení minimální mzdy zvýšen i minimální příjem pro nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti dle § 35c zákona o daních z příjmů za rok 80.100 Kč do tohoto limitu se od r. 2018 nezapočítávají příjmy z pronájmu a z kapitálového majetku, při uplatňování dle § 6 podmínka dosažení příjmu alespoň 6.675 Kč
• pro rok 2019 je daňové zvýhodnění na první dítě 15.204 Kč, na druhé dítě 19.404 Kč ročně a u třetího a dalšího dítěte 24.204 Kč ročně beze změny
• zásadní snížení maximální výše výdajů procentem z příjmů na 800, 600 a 400 tisíc Kč zavedené od roku 2018 se daňovým balíčkem 2019 bude vracet na původní úroveň 1.600, 1.200 a 800 tis Kč u příjmů dle § 7, u příjmů z pronájmu dle § 9 se maximální výše paušálních výdajů vrací z 300 tis Kč na 600 tis Kč – použije se pro celý rok 2019 „zpětně“
• u poplatníků s bydlištěm či sídlem mimo Českou republiku bude dle nového písm. j) v § 22 odst. 1 zdaňován jak prodej movitého majetku stálé provozovny, tak i přemístění obchodního majetku bez změny vlastnictví do zahraničí
• vypouští se výjimka pro kmenové listy v § 23 odst. 9 a potvrzuje se, že má kmenový list mít při oceňování reálnou hodnotou i při prodeji stejný daňový režim jako mají akcie, a zajišťuje se tak soulad daňového řešení s účetnictvím
• dochází k přeformulacím textu v § 23d upravujícím daňové aspekty při fúzích, dle důvodové zprávy však nedochází k žádné věcné změně
• vyhýbání se daňovým povinnostem, neupravené v § 23d a dalších ustanoveních zákona o daních z příjmů budou testovány a postihovány dle pravidla obsaženého v navrhovaném § 8 odst. 4 daňového řádu
• nový § 23g zavádí zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí v těch případech, kdyby prodej tohoto majetku v zahraničí byl zdaněn méně nebo vůbec než při prodeji v České republice – v těchto případech bude pro zdanění použit výpočet, jakoby subjekt prodal sám sobě za tržní cenu – účinnost od 1.1.2020
• zdanění dle předchozího bodu je možné na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob rozložit do splátek až na 5 let, je-li majetek přemístěn do jiné země EU či EHS
• nový § 23h upravuje zvýšení výsledku hospodaření poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud si v důsledku přeshraniční transakce s přidruženou osobou uplatnil výdaj a příjem z této transakce byl u přidružené zahraniční osoby od daně osvobozen – účinnost od 1.1.2020
• omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (zejména úroky a poplatky) – dle nového § 23e se nejprve testuje daňová uznatelnost finančních nákladů dle § 25w a ve druhém kroku nově zda tyto výdaje nejsou větší než 30% zisku před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA). Jsou-li vyšší než 30%, mohou se přesto uplatnit až do absolutní výše výše 80 mil Kč – omezení se tedy týká jen větších subjektů a netýká se vyjmenovaných finančních institucí
• zavádí se oznamovací povinnost poplatníka o záměru realizace projektu výzkumu a vývoje, u kterého poplatník hodlá uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje, rovněž se podrobněji upravují náležitosti projektové dokumentace těchto projektů
• oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36 zákona o daních z příjmů, se rozšiřuje i na příjmy, z nich není daň vybírána z důvodu osvobození od daně (např. osvobozené dividendy) nebo na základě mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění – cílem je zvýšení informovanosti správců daně o finančních tocích do zahraničí
• zdanění ovládané zahraniční společnosti, která nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a je fakticky ovládána právnickou osobou českým rezidentem se dle §38fa zavádí zdanění této zahraniční společnosti v České republice, pokud daň obdobná dani z příjmů právnických osob této zahraniční osoby by byla nižší polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla rezidentem v ČR

Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

• zákon o rezervách nebyl novelizován

Daň z nabytí nemovitých věcí

• zákon o dani z nabytí nemovitých věcí nebyl novelizován

Daň silniční

• zákon o silniční dani nebyl novelizován

Daň z nemovitých věcí

• zákon o dani z nemovitých věcí nebyl novelizován

Daňový řád

V průběhu roku 2018 vstoupila v účinnost novela  94/2018 upravující poskytování informací správci dani povinnými osobami - finančními institucemi, advokáty, notáři, exekutory, účetními, auditory a daňovými poradci v návaznosti na evropskou legislativu v oblasti opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

• od 1.1.2019 nedochází ke změnám daňového řádu

Minimální mzda

Nařízením vlády 567/2006 Sb. v. z. 273/2018 Sb. byla zvýšena minimální zaručená mzda na 13.350 Kč, tato výše minimální mzdy platí nově pro všechny, tedy i pro zaměstnance poživatele invalidního důchodu.

• nadále platí, že nejnižší úroveň zaručené mzdy se určuje dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací - dle Přílohy k nařízení vlády 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve znění nařízení vlády 273/2018  Sb. - proto bývá nejnižší zaručená mzda vyšší než minimální mzda

Zdravotní pojištění

• zůstává v platnosti zrušení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění
• pro OSVČ je již od ledna 2019 stanovena nová výše minimální zálohy 2.208 Kč

Sociální pojištění

• mění se splatnost záloh, počínaje měsícem lednem 2019 je lednová záloha splatná do konce ledna
• při nezaplacení zálohy ve lhůtě se neplatí penále, je-li dlužné pojistné zaplaceno nejpozději do konce měsíce následujícího
• maximální vyměřovací základ se zvyšuje na 1.569.552 Kč
• pro OSVČ je stanovena nová výše minimální zálohy 2.388 Kč od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled za rok 2018

Zákon o účetnictví

V průběhu roku 2018 ani od roku 2019 nedošlo k novelizaci.

Výše uvedené informace nejsou daňovým poradenstvím ani daňové poradenství nenahrazují.

V případě vašeho zájmu o podrobnější informace o novelách právních předpisů nás neváhejte kontaktovat kontaktovat.